Zavařeniny

Džem vs. marmeláda
Někteří lidé jsou až přehnaně hákliví na správné používání slov džem a marmeláda. Pojďme si tedy společně otevřít malé lingvistické okénko! Džem (ve starších kuchařkách najdeme i původní anglický název jam) je hustá rosolovitá hmota s kousky ovoce. Naproti tomu marmeláda se připravuje z rozvařeného nebo rozemletého ovoce a znatelné kousky ovoce vlastně neobsahuje.

Látku zvanou pektin obsahuje snad každé ovoce. Právě kouzelný pektin je důvod, proč se nám z ovocné směsi stává rosol, kterému později říkáme marmeláda nebo džem. Čím je ovoce nezralejší, tím více má v sobě pektinu a tím lepší a hustší rosol vytvoří. Chemickou teorii my vlastně už ale řešit nemusíme, protože se běžně při tvorbě marmelád do směsi pektin přímo přimíchává – buď ve formě želírovací směsi, nebo želírovacího cukru. Stačí krátké zahřátí a dokonalá marmeláda je na světě!

Umí ho i pekárna
Nejenže už dnes nemusíme stát hodinu u plotny a zahřívat ovocnou směs s cukrem tak dlouho, než se odpaří alespoň třetina – tak to dělaly naše prababičky. Pro přípravu marmelády tu plotnu ani nepotřebujeme! Pomůže nám s ní totiž domácí pekárna. Kdo to ještě nezkusil, vřele doporučuji! Připravíme kousky ovoce nebo šťávu, cukr a želírovací směs (já dával Pektogel). Vše nalijeme, resp. nasypeme do pečicí nádoby, zapneme příslušný program a za hodinu už marmeládu naléváme do připravených sklenic.
Tip: Pozor! Pokud se rozhodneme pro variantu s pekárnou, čas od času víko trouby musíme otevřít a marmeládu stěrkou setřít z okrajů. Také je dobré nepřeceňovat sílu pekárny a nepřekročit doporučenou dávku od výrobce. Může se totiž stát, že marmeláda přeteče přes okraje a celé odpoledne strávíme umýváním pekárny.
Připravenou směs lijeme pouze do pečlivě vymytých sklenic, plníme je po okraj. Dobře utáhneme víčka a necháme odpočinout ještě asi 5 minut dnem vzhůru.